Dalekozrakost (Hypermetropie) Zpět

Dalekozrakost (Hypermetropie), jinak také Hyperopie

Při zrakové vadě zvané dalekozrakost se paprsky světla, procházející očním aparátem, protínají až za sítnicí oka, na sítnici tedy dopadají v různých bodech a tvoří se tím neostrý obraz. Dalekozrakost se projevuje špatným viděním blízkých předmětů, při těžkých formách je nemožné zaostřit i na vzdálenější předměty.

Nejčastější příčinou je tzv. krátké oko, kdy paprsky dosahují až za sítnici, nebo nízká schopnost oční čočky vyklenout se dostatečně při akomodaci na blízké předměty a pozměnit správně dráhu paprsků světla.

V počátečním stádiu zůstává velmi často neodhalena až do cca 40 let života. Může se projevovat únavou očí a bolestí hlavy. Dalekozrakost je možné korigovat kontaktními čočkami nebo brýlemi v plusových dioptriích.

Dalekozrakost u dětí je způsobena zatím nedostatečně vyvinutým dětským okem – oko je ještě „krátké“ a dítě tak nevidí na blízké předměty. Často je doprovázena šilháním. Ale s vývojem oka a včasným odhalením a řešením s lékařem se dá dobře léčit.

Existují 3 základní typy dalekozrakosti:

• jednoduchá (nízká do +3,00 dioptrie, střední od +3,00 do +6,00, vysoká více než +6 dioptrií)
• patologická – vyšší dioptrie, těžší formy, způsobena nedostatečným vývojem oka
• funkční – tzv. tupozrakost, kdy receptor v mozku potlačuje obraz vnímaný okem, léčitelné jen v dětském věku